ŠTĚNĚCÍ ŠKOLKA

Pořídili jste si štěňátko a nevíte, jak se o něj správně postarat?

Potřebujete poradit s výchovou štěněte, čím ho krmit, kdy očkovat, kdy jej zbavit parazitů

a jak a kdy začít s výcvikem?

Na tyto a jiné dotazy dostanete odpovědi a pomoc v naší štěněčí školce, kterou má na starosti Dáda Fojtíková-hlavní výcvikářka, která jako zkušený psovod a pod jejíž rukama vyrostlo několik štěňat, má schopnost nejen poradit, nýbrž i podstatnou část výchovy štěněte prakticky předvést začínajícím psovodům.

V naší školce pro štěňata se na výcviku nepracuje tak jako s dospělými psy. Snažíme se zde především o správnou výchovu pejska a jeho socializaci.

Výcviky probíhají 1x týdně. Štěňata si zde mohou spolu pohrát, pánečci se učí poznat povahu svého psa a následně se společně učí základním povelům.
Postupem času jsou pejsci rozděleni do pokročilejších skupin, kde se intenzivněji učí povelům a po zvládnutí základních povelů může páneček s pejskem přejít do skupiny s dospělými psy.

Štěňata jsou k výcviku podstatně lepší než dospělý pes, rychleji se učí a více vnímají, neboť jsou na své pány více upoutána. Proto bychom měli začít štěně vychovávat a socializovat přibližně od 4 měsíců věku. Pro štěně byste měli být autorita vy. Vy budete vůdce smečky, který dá psovi jasně najevo, kdo je v této domácnosti tím pravým pánem. Pokud to neuděláte, budete mít s výchovou nemalé problémy. Autoritu získáte důsledným a laskavým způsobem.

VÝCHOVA ŠTĚNĚTE

Výchovu štěněte můžeme rozdělit do dvou fází, neboli etap. V první etapě je prováděna výchova štěněte samotnou fenou a chovatelem nebo pracovníky chovatelské stanice. Druhou etapu výchovy štěněte tvoří činnost psovoda, který již převzal štěně od chovatele, nebo chovatelské stanice do vlastní péče. Do jaké míry bude úspěšná výchova štěněte je tedy závislé jednak na chovateli a jeho osobnosti.Ze zkušeností je známé, že výchova štěněte je náročný a dosti obtížný proces, který vyžaduje od psovoda jeho vlastní odbornou přípravu, potřebný klid, trpělivost a důslednost. Jedině psovod, který má tyto vlastnosti je zárukou, že výchovu svěřeného štěněte bude provádět úspěšně.

Máme-li provádět výchovu štěněte musíme si dále uvědomit následující skutečnosti:

1. Ve výchově štěněte, hlavně v jeho procesu působí psovod na štěně jako komplexní podnět, že ve skutečnosti štěněti nahrazuje fenu a později tento vztah vyúsťuje ve vedoucího smečky.
2. Že u štěněte probíhá fyziologický a anatomický vývoj, který musíme v procesu výchovy štěněte respektovat. Tyto zákonitosti má psovod poznat, aby je mohl správně při výchově štěněte využívat.
3. Velice náročná a při tom důležitá v tomto období je činnost psovoda směřující k rozvíjení kladných vlastností. Období výchovy se tak stává významným a důležitým obdobím formování správných povahových vlastností a schopností štěněte.
4. Hlavním způsobem výchovy štěněte se musí stát hra. Při seznamování štěněte s novým prostředím, novými podněty, jevy a osobami musí být dodržován postup od jednoduchého ke složitému.
5. Neméně závažnou otázkou ve výchově štěněte je jeho dobrý zdravotní stav. Tohoto dosáhneme jedině správným ošetřováním štěněte a jeho správnou výživou.

Vštěpování

Prostředí, ve kterém štěně žilo prvních sedm týdnů svého života, ještě s ostatními aspekty spoluurčilo, zda bude pes agresivní nebo bázlivý, a pokud tuto dobu strávilo bez kontaktů s lidmi, nebude socializováno a nedospěje v přizpůsobivého a společensky akcep- tovatelného psa.Psi, kteří jsou od počátku jako na samozřejmost zvyklí na lidskou přítomnost, dotyky, pachy    a zvuky včetně těch domácích, se později nebudou bát a snadno se přizpůsobí i všem dalším podnětům, které je v životě s lidmi čekají.

Výchova

Výchovou se rozumí vytvoření a upevnění pravidelných návyků, nezbytných pro život v civilizované společnosti – ať už mluvíme o mláďatech lidských nebo psích.Vychovaný pes by měl znát své jméno a přijít na jeho zavolání, měl by správně reagovat na základní povely (sedni, lehni, ke mně, k noze a zůstaň)a v neposlední řadě nesmí mít odmala problémy s nošením obojku a s chůzí na vodítku.Nezbytnou součástí výchovy je čistotnost, ke které musíme štěně vést od prvního vkročení do nového domova.

Štěňata vychováváme hrou, odměňujeme pochvalou a pamlskem. Tresty bychom měli omezit  na  pokárání a jen výjimečně na mírnou formu tělesného potrestání, tedy na zatřepání za kůži na krku nebo na symbolické třepnutí novinami. S postupujícím věkem postupně nároky na poslušnost zvyšujeme.

Výchovou psa rozumíme také to, že psa průběžně seznamujeme s různými typy prostředí  vč. pouliční dopravy, s dostupnými dopravními prostředky, s jinými psy a zvířaty vůbec  a především – s co největším počtem lidí. Samozřejmostí je, že štěně musí mít od počátku stoprocentní důvěru k pánovi a celé rodině. Rozhodně se nesmí bát, protože to bychom z něho těžko vychovali sebevědomého jedince.Většina agresivních psů totiž útočí právě ze strachu.

Výcvik

Výcvik je soubor cílevědomých opatření, která psa připraví na chování v určitém prostředí a na pracovní nebo sportovní výkon. Na rozdíl od výchovy může být výcvik úzce specializován, např. pro služební, lovecké nebo speciální sociálně zdravotní účely. Těmto druhům výcviku se věnují buď sami zkušení majitelé nebo speciální výcviková střediska. Pokud se začátečník obrátí o pomoc na odborníky, měl by se sám výcviku zúčastňovat. Jednak by měl trávit se svým psem co nejvíce času, jednak se sám poučí a především – pes si spojí výcvik i s jeho osobou, nikoliv jen s cizím člověkem.

S výcvikem začínáme co nejdříve, pro různá plemena i pro různé typy výcviku jsou doporučeny odlišné věkové hranice. Všeobecně se uvádí rozpětí od devíti měsíců do tří let. Od jednoduchých cviků postupně náročnost zvyšujeme.

Zkazit se dá obojí

Nevychovaní psi celé dny proštěkají, nereagují na základní povely, na vodítku táhnou, žebrají u stolu a pokud některý chovatel nezvládne výchovu psa, nebude úspěšný ani při výcviku.Zatímco základní výchova psa by měla být samozřejmostí, jeho výcvik je ponechán většinou jen na záměrech a potřebách chovatele. Povinnost výcviku je určená jen pro některá plemena se zvláštním určením. Mnozí velcí, silní a dominantní psi však výcvik potřebují také, což by měl každý chovatel podchytit ještě včas, než zvířata svou převahu uplatní.

Speciální výcviky probíhají podle dlouho zkoušených a ověřovaných postupů. Nemá cenu pokoušet se o vlastní cestu, protože by to nezaručilo požadované výsledky a úspěšné složení předepsaných zkoušek. „Zpackaný“ výcvik se pak dá jen těžko napravit.

Trpělivost – základ výchovy

Protože většina z nás chce mít ze svého štěněte příjemného domácího společníka,   který bude pro nás přínosem a pro okolí „hodným psem“, je dobré koupit si ještě před pořízením štěněte některou příručku pojednávající o výchově psů. Dokonce i pokud máte zkušenosti s výchovou psů jiných plemen, není na škodu přečíst si něco o zvláštnostech, které vás čekají s příchodem plemena jiného.

I když nebudeme požadovat od svého pejska nijak extrémní poslušnost, přesto nesmíme zanedbat nic podstatného.